Příspěvek vysvětluje, co je trestným činem obchodu s dětmi, uvádí formy obchodu s lidmi vyskytující se v ČR. Obchod s lidmi popisuje jako složitý proces ve věci vyšetřování a identifikace obětí. Příspěvek zahrnuje popis skupin dětí, které jsou ohrožené trestným činem obchodu s lidmi, a instituce, služby, které pomáhají obětem obchodu s lidmi. Autorka uvádí základní identifikační znaky u dětské oběti obchodu s lidmi a zdůrazňuje důležitost včasné identifikaci k odhalení trestného činu obchodu s lidmi.
ANASTASIIA SKOROBOGATOVA
Obchod s dětmi je aktuálně závažný problém, který se odehrává po celém světě, včetně České republiky. Tento trestný čin je často latentní, odehrává se skrytě a mnoho případů zůstává neodhaleno.
Zprávy o globálních odhadech moderního otroctví za rok 2022 ukazují, že trestný čin obchodu s lidmi je stále realitou pro mnoho dětí. Jedna ze tří identifikovaných obětí obchodu s lidmi je dítě. Podíl obchodovaných dětí z celkového počtu obchodovaných osob v Evropě činí 18 %. Z toho 51 % dětských obětí je obchodováno za účelem nucené prostituce a sexuálních služeb, 39 % za účelem nucené práce (Walk Free 2023, The Global Slavery Index 2023). V České republice bylo v roce 2022 zaregistrováno 127 případů dětské pornografie a 21 případů dětské prostituce (Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2022).
Obchod s lidmi je trestným činem definovaným v § 168, z. 40/2009 Sb., trestního zákoníku o obchodování s lidmi. Ve znění zákona se rozděluje trestné jednání vůči dospělým osobám a vůči dětem, tedy osobám mladším 18 let. Definice trestného činu vůči dětem zní takto:
„(1) Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá dítě, aby ho bylo užito
- a) jiným k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla,
- b) jiným k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jeho těla,
- c) k službě v ozbrojených silách,
- d) k otroctví nebo nevolnictví, nebo
- e) k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo kdo kořistí z takového jednání,
bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“
Formy, jakými se páchá trestný čin obchodu s lidmi, jsou různorodé. Specifické formy obchodu s lidmi vůči dětem zahrnují sexuální vykořisťování, pracovní vykořisťování (včetně domácí práce), nucené sňatky, nucenou žebrotu, nucenou kriminální aktivitu, pomoc v ozbrojených silách (dětští vojáci, kuchaři, nosiči nebo špióni).
Obchod s lidmi patří mezi latentní trestní činnosti, je složitý jak z hlediska vyšetřování, tak samotné identifikace obětí a odhalování tohoto trestného činu. Navíc pozorujeme v chování pachatelů určité změny. Pachatelé přešli z původních násilných forem donucování, výhrůžek a zastrašování k subtilnějším formám donucení, jako je zneužití tísně, neznalosti jazyka a místních podmínek. Pro účely obchodování s dětmi se čím dál častěji využívá také grooming nebo kybergrooming.
Do skupiny dětí ve zvýšené míře ohrožených trestným činem obchodování s lidmi patří nezletilí cizinci, děti zasažené ozbrojeným konfliktem (uprchlíci) nebo živelnou katastrofou, děti ze sociálně vyloučeného prostředí, děti vyrůstající bez rodičů nebo ve špatných ekonomických podmínkách až chudobě. Tyto děti jsou ohroženy tím, že se ocitnou v situacích, kde se stávají obětmi obchodu s lidmi.
Děti si často neuvědomují, že jsou zneužívány a samy sebe nepovažují za oběť. Můžou si vytvořit citové vazby a pociťovat loajalitu vůči potenciálnímu pachateli, který může být osobou blízkou, příbuzným nebo kamarádem. Identifikace oběti je ztížená ještě tím, že vykořisťovatelé nebo jiní dospělí mohou ovlivňovat chování a výpovědi dětí.
Situace obchodu s lidmi je pro dítě velkou zátěží, jak psychickou, tak i fyzickou. Emocionální a fyzické nepohodlí můžeme vypozorovat v chování dítěte v běžném životě a včasně nabídnout pomoc. Obchodované děti mohou mít výpadky paměti, vypadat vyčerpaně, lhát o svém věku, případně identitě, bát se sdělovat jakékoliv informace a mít na sobě znaky fyzického nebo psychického násilí (úzkost, deprese, potíže se soustředěním).
Během běžného povídání a vyplňování úkolů nám dítě může sdílet informace o sobě a o svém životě. Některé informace nám mohou napovědět, že dítě je v nebezpečí a nuceno k něčemu, co překračuje hranice zákona.
Varovným znakem pro dospělého v kontaktu s dítětem může být několik informací. Například to, že dítě nechodí do školy nebo školu zanedbává. Nemá u sebe žádné doklady, nebo se doklady zdají být falešné. Bydlí u svého zaměstnavatele nebo s více dalšími lidmi na tajném místě. Pracuje denně mnoho hodin a má několik brigád. Dítě se také může starat o děti nebo staré lidi a být zodpovědné za úklid domácnosti, což prezentuje jako běžnou pomoc v domácnosti (může pocházet z kultury, kde je starost o domácnost ze strany dětí běžná). Nedostává za svou práci žádnou nebo velmi nízkou mzdu, nebo naopak disponuje až příliš mnoha penězi a drahými věcmi. Uvádí, že mzda jde přímo zaměstnavateli, aby splatilo dluhy nebo náklady na ubytování a stravu. Dalšími znaky, že dítě je obchodované, může být neschopnost důvěryhodně popsat svou vazbu na dospělou osobu, která o něj pečuje. Dítě nesmí s nikým mluvit o samotě a pohybuje se v doprovodu dospělé osoby, která jej stále kontroluje.
Obchod s lidmi má devastující dopad na psychiku dítěte, negativně ovlivňuje jeho celkový rozvoj a může zásadně ovlivnit jeho budoucí fungování ve společnosti. Děti, které se stanou oběťmi tohoto trestného činu, často trpí hlubokými emocionálními a psychickými traumaty, která se projevují úzkostí, depresí, posttraumatickou stresovou poruchou a dalšími psychickými problémy. Tento neustálý stres a trauma mohou vážně narušit jejich kognitivní a emocionální vývoj, což se odráží na jejich schopnosti soustředit se, učit se a budovat zdravé vztahy. Navíc sociální izolace a stigmatizace, které tyto děti často zažívají, mohou vést k potížím při integraci do společnosti, což ovlivňuje jejich šance na dosažení vzdělání, zaměstnání a celkově kvalitního života. Následky obchodu s lidmi mohou mít dlouhodobý a mnohdy nevratný dopad na budoucnost těchto dětí, a proto je klíčové, aby jim byla poskytnuta odpovídající podpora a pomoc při jejich zotavování. Je důležité si uvědomit, že promptní a správná reakce může mít zásadní vliv na život a bezpečí dítěte.
Pokud učitel nebo jiný dospělý v kontaktu s dítětem zaznamenají některé z výše uvedených varovných znaků a mají podezření, že dítě může být obětí obchodu s lidmi, je důležité okamžitě jednat a obrátit se na příslušné instituce, které mohou poskytnout odbornou pomoc a ochranu. V České republice je několik organizací a institucí, které se tímto problémem zabývají:
- Policie České republiky (PČR) – Policie je prvním místem, kam je třeba se obrátit v případě podezření na trestný čin obchodu s lidmi.
- Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) – OSPOD poskytuje ochranu a pomoc dětem v krizových situacích a je klíčovým aktérem v ochraně dětských obětí obchodu s lidmi.
- La Strada Česká republika, o.p.s. – Tato nezisková organizace se specializuje na pomoc obětem obchodu s lidmi a nabízí různé služby, včetně poradenství, školení a preventivních materiálů.
- Jiné neziskové organizace – Další organizace jako například Locika, z.ú., Člověk v tísni, o.p.s., Charita Česká republika a další mohou také poskytnout podporu a pomoc.
La Strada Česká republika, o.p.s. je specializovaná nezisková organizace, která se zabývá prevencí obchodu s lidmi a vykořisťování. Organizace se zaměřuje na identifikaci příčin a důsledků těchto jevů, ovlivňuje veřejnou politiku a poskytuje v této oblasti sociální služby. Služby poskytuje zdarma jak občanům České republiky, tak i cizincům starším 18 let. Od roku 2022 se věnuje zvláštnímu projektu zaměřenému na problematiku obchodování s dětmi, který se soustředí na prevenci tohoto jevu a pracovní vykořisťování mladistvých. La Strada je také součástí mezinárodní organizace La Strada International.
Mnoho obětí se k pomoci nedostane, protože se bojí odplaty, nevěří úřadům nebo nemá přístup k potřebným zdrojům a informacím. Je nezbytné zvyšovat povědomí o tomto problému a posilovat mechanismy na identifikaci a ochranu obětí, aby se zlepšila jejich šance na záchranu a rehabilitaci.
La Strada Česká republika nabízí nejen přímou pomoc dětským obětem, ale také podporu pro profesionály, kteří se s těmito případy setkávají. Učitelé mohou využít jejich konzultační linku, zúčastnit se školení nebo využít preventivní materiály, které jim pomohou lépe rozpoznat a reagovat na situace spojené s obchodem s lidmi.
Je důležité být vnímavý k lidem kolem sebe a včas nabídnout podporu. Poskytnutí podpory a informací o dostupných zdrojích může zásadně změnit život postižené osoby a vést k její záchraně a ochraně.
Mgr. Anastasiia Skorobogatova
Vystudovala obory psychologie a adiktologie. Dlouhodobě působí v programech sociální prevence a pomoci dětem a mladistvým. Současně pracuje v La Strada Česká republika na pozici odborné pracovnice pro práci s dětmi a rodiny s dětmi.
LITERATURA
- BANDIT, Rad a Petra KUTÁLKOVÁ. Analýza interdisciplinárního přístupu k prevenci obchodování s lidmi. Praha: Demografické informační centrum, 2015 [cit. 2019-04-23].
- Global report on trafficking in persons 2020 [online]. Vídeň: United nations office on drugs and crime, 2021 [cit. 2023-01-17]. Dostupné z: https://www.unodc.org/unodc/data-and-analysis/glotip.html
- Obchodování s dětmi – doporučení pro postup orgánů veřejné správy. [online]. Praha: Odbor bezpečnostní politiky MV ČR, 2011, [cit. 2023-01-16]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/boj-proti-obchodovani-s-detmi.aspx
- STŘÍTECKÝ, Vít a Daniel TOPINKA. Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013. ISBN 978-80-87558-11-9.
- Walk Free 2023, The Global Slavery Index 2023, Minderoo Foundation. Available from: https://walkfree.org/global-slavery-index/
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-6-11]. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.
- Zpráva o stavu obchodování s lidmi v České republice za rok 2021. [online]. Praha: Odbor prevence kriminality MV ČR, 2022 [cit. 2023-01-16]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/obchod-s-lidmi-dokumenty-924305.aspx
- ZIMMERMAN, Cathy, Mazeda HOSSAIN, Kate YUN, Brenda ROCHE, Linda MORISON a Charlotte WATTS. Stolen Smiles: The Physical & Psychological Health Consequences of Women and Adolescents Trafficked in Europe [online]. London: The London School of Hygiene & Tropical Medicine, 2006 [cit. 2019-04-23]. Dostupné z: https://www.icmec.org/wp-content/uploads/2015/10/Stolen-Smiles-Physical-and-Psych-Consequences-of-Traffic-Victims-in-Europe-Zimmerman.pdf
Článek byl pro AUČCJ napsán k 84. setkání 2.3. 2024.