Příspěvek představuje Zkoušku z češtiny pro trvalý pobyt v ČR na úrovni A2 z několika aspektů. První část se zabývá nedávným vývojem a organizací Zkoušky A2, stejně jako jejím odborným a metodickým ukotvením. Druhá část mapuje strukturu zkoušky po jednotlivých subtestech (psaní, čtení s porozuměním, poslech s porozuměním, mluvení) a jejich hodnocení, zvláště pak pojetí ústní zkoušky. Dále jsou uvedeny základní statistické údaje za loňský rok (2023). Třetí část se věnuje možnostem přípravy uchazečů, a to jak formou samostudia s využitím testu nanečisto a dalších studijních materiálů, tak v přípravných kurzech s uvedením využitelných nástrojů pro jejich vyučující. Dobrá dostupnost učebních materiálů a informací kontrastuje s omezenou nabídkou přípravných kurzů a volných termínů Zkoušky A2.
ONDŘEJ GEPPERT
Zkouška z češtiny pro trvalý pobyt (dále jen Zkouška A2) se od roku 2009 stala zákonnou podmínkou pro získání trvalého pobytu v České republice. Cizinec o ni může požádat po pěti letech pobytu na území ČR na základě víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo zvláštního právního předpisu. Povinnost složit zkoušku se nevztahuje na občany Evropské unie a rovněž po některých osobách ze třetích zemí se nepožaduje prokázání jazykových znalostí (z důvodu věku, zdravotního stavu apod.). Úroveň zkoušky byla původně stanovena na A1 (dle SERR), ukázalo se však, že ne zcela adekvátně. Opakované požadavky na zvýšení úrovně zkoušky na A2 byly nakonec vyslyšeny a Zkouška A2 se na této úrovni skládá od listopadu 2021. Administrátorem Zkoušky A2 je Národní pedagogický institut ČR (dále jen NPI) a testování zajišťují veřejné zkušební instituce v jednotlivých krajích České republiky (konkrétně státní jazykové školy a veřejné vysoké školy).
Cílem této jazykové zkoušky je prověřit, zda uchazeč/ka o povolení k trvalému pobytu v ČR dosáhl/a v českém jazyku úrovně A2, a to na základě testování čtyř základních řečových dovedností v tomto pořadí: písemná zkouška (čtení s porozuměním, psaní, poslech s porozuměním) a ústní zkouška (mluvení). Jedná se o standardizovanou zkoušku jazykové způsobilosti vycházející jak z „obecného“ popisu češtiny pro danou úroveň, tak z popisu „specifického“ pod autorským vedením Jitky Cvejnové (Cvejnová et al. 2016). Ten dále upřesňuje popisné požadavky Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (dále jen SERRJ) i jazykové prostředky češtiny pro dané úrovně.
Referenční popis posloužil jako základní rámec pro vypracovávání zkoušek z češtiny pro imigranty, stejně jako pomocný materiál pro rámcové kurikulum, sylabus přípravného kurzu či metodiku přípravy ke zkoušce. Hlavním cílem popisu bylo definovat konkrétní jazykový obsah zkoušky, aby byla zajištěna reprodukovatelnost výsledků a aby se tato zkouška částečně přizpůsobila jazykovým potřebám imigrantů (tamtéž, str. 7). V roce 2023 započaly práce na revizi tohoto popisu tak, aby reflektoval dynamické změny v prostředí češtiny jako druhého jazyka i v české společnosti posledních let.
Zkouška A2 (její příprava, organizace a hodnocení) je založena na zásadách společných pro všechny pretestované a certifikované zkoušky: validita, spolehlivost a maximální možná objektivita. Je standardizována pomocí jasných a předem definovaných pravidel. Kandidáti znají formát testu včetně kritérií hodnocení, pořadí a pravidel testování. NPI poskytuje testové sady jednotlivých částí zkoušky, modelové typy úloh a další podrobné informace. Vytvořené testy se běžně přizpůsobují vysokým standardům stanoveným Asociací jazykových testů v Evropě (ALTE). Stále větší pozornost je věnována řádnému proškolení každého examinátora. Členové zkušební komise musejí absolvovat řádná školení a získat certifikát, NPI rovněž vede registr zkoušejících. Školení, online kurzy a kalibrační setkání garantů zkoušky se pravidelně opakují a aktualizují svůj obsah.
Nedávné rozšíření zkušebních institucí o několik prestižních českých univerzit dává předpoklady k další profesionalizaci, i když zcela neřeší aktuální problém velkého převisu poptávky po Zkoušce A2 nad nabídkou volných termínů. V současnosti se po většinu roku zkouší již třikrát měsíčně (byť ne ve všech školách) a se stávajícím způsobem organizace tak bylo zřejmě dosaženo maxima personálních a administrativních kapacit. Od ledna 2024 se mohou zájemci o Zkoušku A2 registrovat do čekací listiny, díky čemuž by měla být známa i přesnější data o konkrétním počtu čekatelů (a naopak uchazeči mohou vidět počet čekatelů ve frontě před nimi). Zkouška A2 je navíc od téhož data s určitými výjimkami placená, její cena je stanovena na 3200 Kč.
| Dovednost | Počet úloh | Počet bodů | Časový limit | |
| Písemná zkouška | Čtení | 5 | 25 | 40 minut |
| Psaní | 2 | 20 | 25 minut | |
| Poslech | 5 | 25 | 40 minut | |
| Ústní zkouška | Mluvení | 4 | 40 | 15 minut |
Tabulka 1: Struktura Zkoušky A2
Zkouška A2 probíhá ve dvou blocích: dopoledne je vyhrazeno pro písemnou zkoušku, odpoledne potom pro zkoušku ústní, které se účastní každý uchazeč/ka bez ohledu na výsledek zkoušky písemné. V písemné části uchazeč/ka nejprve obdrží subtest čtení s porozuměním (5 úloh, 25 bodů, 40 minut) a dále subtest psaní (2 úlohy, 20 bodů, 25 minut). Následuje krátká pauza, po níž uchazeči skládají ještě subtest poslechu s porozuměním (5 úloh, 25 bodů, 40 minut). Po skončení písemné části si uchazeč/ka zkontroluje automaticky vylosované pořadí pro ústní zkoušku a v určený čas se dostaví na ústní část (4 úlohy, 40 bodů, 15 minut). Hranice úspěšnosti je nastavena jednotně na 60 procent (min. 42 bodů v písemné části, min. 24 bodů v ústní části).
V distribuci bodů tvoří ústní zkouška významný podíl potenciálního bodového zisku uchazeče/uchazečky. Takové nastavení je cílené a odpovídá stanoveným potřebám a požadavkům. Při styku s orgány státní správy i jinde je mluvení klíčovou dovedností. Ústní interakce je prověřována na základě rozhovoru tazatele/tazatelky s uchazečem/uchazečkou. Při testování mluvení se vždy počítá s více variantami v rámci jednoho termínu zkoušky. Uchazeč zde nemá čas k přípravě a během rozhovoru nepoužívá žádné pomůcky.
Úvodní, 1. úloha, obsahuje deset otázek na uchazeče/uchazečku k jednomu tématu. Následuje úloha 2, v jejímž rámci tazatel/ka vede s uchazečem/uchazečkou dva dialogy. Reprezentuje rodilého mluvčího, který v reálném životě s uchazečem/uchazečkou pravděpodobně komunikuje (úředník, prodavač, lékař apod.) a představuje typickou úlohu pro tento typ zkoušky. Dialogy by měly co nejvěrněji odrážet skutečné komunikační situace (jednání s úřady, nákup zboží a služeb, zdravotní péče atd.). Úlohy 2, 3 a 4 jsou funkčně podpořeny ilustracemi. Kartičky k úloze 2 navíc obsahují i stručné zadání a místo dialogu, kartičky k úloze 3 potom tři klíčová slova (podtémata) požadovaného monologu uchazeče. Úloha 4 je zadána pouze ústně s obrazovým sdělením. Je opět řízeným dialogem, tentokrát ovšem neformálním.
Zajímavou zpětnou vazbu poskytují statistická data, která NPI ČR za dobu konání Zkoušky A2 automaticky shromažďuje a třídí. Většina údajů je vztažena k počtu a výsledku konaných zkoušek v určitém období. Základní statistiku lze vztáhnout i k počtu jedinečných uchazečů: v uplynulém roce 2023 se zkoušky účastnilo 8819 uchazečů a 7602 (86,2 %) jich na první či další pokus v daném roce uspělo. Dle konaných zkoušek (9441) je pak počet úspěšných nižší: 7604 (80,5 %). Výrazně se liší průměrné procentuální výsledky v jednotlivých dovednostech (subtestech): čtení 82,8 %, psaní 65,9 %, poslech 86,9 %, mluvení 77,2 %. Tyto hodnoty se dále rozcházejí u nejpočetnějších národnostních skupin uchazečů a v některých skupinách rapidně snižují zvláště u produktivních dovedností. Statistiky celkové úspěšnosti desíti nejpočetněji zastoupených národností postupují na této škále (dle země původu): Kazachstán 98 %, Rusko a Bělorusko 97 %, Ukrajina a Srbsko 90 %, Ázerbájdžán 89 %, Indie 52 %, Vietnam 47 %, Mongolsko 30 %, Nepál 29 %. V absolutních číslech úspěšných uchazečů za rok 2023 zcela dominují Ukrajinci (4943 osob), následují Rusové (764), Vietnamci (377) a další.
Podoba jednotlivých úloh Zkoušky A2 je dostupná v modelové verzi (v elektronické i tištěné variantě). Zároveň je jasné, že brožura s testy a příklady nezachycuje Zkoušku A2 v její komplexnosti a např. příprava k ústní části (často individuální, distanční, asynchronní) je touto formou nepřirozeně náročná. Mnoho uchazečů nicméně nadále spoléhá spíše na samostudium a vlastní schopnosti zjišťování informací, případně informace a zkušenosti poskytnuté v rámci jejich národnostních komunit v ČR.
Uchazeč o zkoušku téměř jistě narazí na web Čeština pro cizince, který provozuje NPI v sedmi jazykových mutacích. Hned úvodní rozcestník vede na stránku Zkouška z češtiny pro trvalý pobyt, kde jsou soustředěny veškeré informace ke zkoušce včetně FAQ, kontaktů a možnosti (před)registrace. Přípravě na zkoušku se věnuje tematická záložka s několika odkazy: Test nanečisto; Ke stažení (Brožura s modelovým testem a Příručka ke zkoušce A2); Sociální sítě (Facebook, YouTube). Jak se učit na zkoušku sděluje v úvodním krátkém informačním videu jeden z jejích absolventů.
Test nanečisto lze spustit jednoduše online (i v zobrazení pro mobily) a postupovat v něm po jednotlivých subtestech. Zatímco psaní či poslech fungují v tomto prostředí již poměrně standardně (texty, nahrávky, výběr z možností nebo zápis otevřené odpovědi), u produktivních dovedností se realita zkoušky včetně zpětné vazby simuluje mnohem obtížněji a směřuje se k inovativním didaktickým postupům. Ve formuláři (úloha 1 psaní) je to kromě vyplňování např. také procházení chybně předvyplněných položek a možnost následné opravy původního textu. V e-mailu (úloha 2 psaní) se využívá doplňujících a upřesňujících otázek k textu, který je tak rozdělen do kratších struktur, ale také ukázek vzorového textu s vysvětlením atd.
Pro ústní část bylo využito nahrávek tazatelky a časovače pro možnost reakce uchazeče/uchazečky (úloha 1 mluvení). Ve 2. úloze mluvení je uchazeč/ka směřován/a k písemné přípravě reakcí na podněty tazatelky a znovu se setkává s kratšími segmenty, tentokrát videonahrávky tazatelky. Úloha 3 vyžaduje nahrávku delšího monologu uchazeče/uchazečky, kterou si zde může následně poslechnout a dle vlastní (ne)spokojenosti znovu (ne)zopakovat. Čtvrtá úloha potom kombinuje ilustrace, nahrávky tazatelky a krátké zdůvodnění uchazeče/uchazečky, znovu formou vlastní nahrávky. U produktivních dovedností je technicky i jinak poměrně náročné zajištění adekvátní zpětné vazby. Jako vhodné se zdají právě ukázky požadovaných textů obsahující i jejich detailní rozbor (psaní), u mluvení pak vzorové videonahrávky ústní zkoušky podobné těm, které procházejí sami examinátoři v přípravném e-learningovém kurzu.
Co se týče zpracování konkrétní textové produkce uchazeče, již se nabízejí některé sofistikované softwarové aplikace jako pomůcky pro hodnocení textů psaných nerodilými mluvčími češtiny, nicméně jejich využitelnost vidíme spíše v asistované přípravě na zkoušku (pro učitele). S potenciálním rozvojem umělé inteligence (AI) se brzy objeví také další možnosti i pro nahrávky mluvené produkce, k níž by AI mohla poskytovat bezprostřední zpětnou vazbu přímo uchazečům.
Jako další komunikační a výukové kanály už delší dobu zdárně fungují sociální sítě. Facebooková stránka (37 tis. sledujících) kombinuje různý obsah, vedle praktických a organizačních informací např. také kvízy, karty se slovíčky, ukázky textů zadání/odpovědí a zejména vizuálně zdařilé komiksy, které prostřednictvím radostí a strastí každodenního života cizince v ČR přibližují vybraná témata zkoušky vtipnou formou. Alternativou je pak YouTube kanál (7300 sledujících) se souvisejícím videoobsahem. Vedle toho se mohou uchazeči spolehnout na materiály ke stažení z webu jako je pravidelně aktualizovaný učební materiál (Cvejnová – Geppert: 2022).
Vybrané přípravné materiály výše jsou uchazečům bezprostředně k dispozici včetně instrukcí a nepředpokládá se, že by práce s nimi (snad s výjimkou některých YouTube videí) vyžadovala účast vyučující/ho. Záložka Pro učitele oproti tomu prezentuje materiály pro odbornou veřejnost, a to opět v několika kategoriích. Interaktivní Soupis lexikálních jednotek, Deskriptory či Modelové situace mají sloužit k praktickému využití, a to jako nástroje usnadňující orientaci v Referenčním popisu (A1, A2), které jsou vhodné právě při přípravě na lekce, tvorbě výukových a testových materiálů aj. Je zřejmé, že s danými materiály musejí pracovat také samotní tvůrci obsahu zkoušky a její examinátoři. Příprava uchazeče může být tedy vedena velmi efektivně, je-li navíc lektorem vhodně zpracována a zacílena vzhledem k potřebám konkrétních uchazečů.
Další záložky potom obsahují soupis doporučených učebnic a poskytují přístup k archivu, materiálům ke stažení či výukovým videím. Plánované rozšíření sekce pro učitele bude poskytovat také nabídku dalších nástrojů např. pro zpracování textů nerodilých mluvčích. Záložka Užitečné odkazy směřuje zejm. na stránky různých českých i mezinárodních organizací, které mají nějakou relevanci pro danou cílovou skupinu. I když mezi odkazy nalezneme např. webové stránky Center na podporu integrace cizinců (Integrační centra, CPIC), z mého pohledu logická a praktická navigace uchazeče ze stránek Češtiny pro cizince k nalezení vhodného přípravného kurzu je značně komplikovaná. Nabídka kurzů dalších neziskových organizací či komerčních subjektů není vůbec zahrnuta. Na druhou stranu je pravdou, že agenda neziskovek se s příchodem většího počtu Ukrajinců do ČR po roce 2022 poněkud proměnila a přípravné kurzy ke Zkoušce A2 se náhle ocitly na okraji zájmu.
Informační pokrytí a možnosti zejm. individuální přípravy uchazečů jsou vzhledem k dostupnosti a přehlednosti webových stránek a dalších komunikačních kanálů poměrně dostatečné. Naopak značný deficit představuje fakt, že Zkouška A2 znamená pro většinu uchazečů zcela izolovaný administrativní krok, kterému většinou nepředchází žádná systematicky organizovaná jazyková příprava a po němž nenásledují případné další aktivity s integračním potenciálem. Cizinecká agenda spadá pod Ministerstvo vnitra ČR a v jednotlivých stádiích získání trvalého pobytu v ČR cizinec skutečně častěji prochází administrativními procesy nežli těmi edukativními či integračními (s výjimkou povinnosti adaptačně-integračních kurzů od roku 2021).
Absenci systematické, státem podporované jazykové přípravy migrantů doplňuje již zmíněný další akutní problém, tedy značný převis poptávky nad nabídkou u termínů Zkoušky A2. Prakticky to znamená, že mnozí uchazeči zapsaní do čekací listiny v lednu 2024 se na Zkoušku A2 v tomto kalendářním roce vůbec nemusejí dostat. Jejich motivace k včasné a intenzivní přípravě tak zůstane velmi nízká. Zatímco současný formát a obsah Zkoušky A2 se již po dvou letech vyvinuly do poměrně konzistentního, dobře srozumitelného a úspěšně komunikovaného celku, organizace procesu integrace a testování v součinnosti různých ministerstev a jejich příspěvkových organizací probíhá spíše nekonsistentně a nepřehledně. Doufejme, že vedle pracovního zápalu některých kolegů vnese též nový zákon o pobytu cizinců jasnější přístup a směřování do probíhajících procesů.
Mgr. Ondřej Geppert
Vystudoval FF UP v Olomouci (v kombinaci česká filologie–historie), kde nyní pokračuje v postgraduálním studiu (český jazyk). Výuce češtiny pro cizince se soustavně věnuje dvanáct let, nejprve na ÚJOP UK v Praze a od roku 2014 jako lektor českého jazyka, literatury a reálií vyslaný na bohemistická pracoviště v zahraničí (Tchaj-wan, Maďarsko). Dále pracuje pro Národní pedagogický institut ČR na přípravě Zkoušek z češtiny pro trvalý pobyt. Po odborné stránce se zabývá výukou a osvojováním druhého jazyka, interkulturní komunikací a sociolingvistikou.
LITERATURA
- CVEJNOVÁ, Jitka et al., Referenční popis češtiny pro účely zkoušky z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR – úrovně A1, A2. 2016, Praha: NÚV
- CVEJNOVÁ, Jitka – GEPPERT, Ondřej et al., Zkouška z češtiny pro trvalý pobyt, úroveň A2. Učební materiál. 2022, Praha: NPI
- NAŘÍZENÍ VLÁDY 31/2016 Sb. o prokazování znalosti českého jazyka pro povolení k trvalému pobytu č. 31/2016; in Sbírka zákonů ČR, 18. 1. 2016
- NÁRODNÍ PEDAGOGICKÝ INSTITUT ČR, Zkouška z češtiny pro trvalý pobyt, úroveň A2. Modelový test. 2023, Praha: NPI
- ZÁKON Č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů; in Sbírka zákonů ČR, 30. 11. 1999
Článek byl pro AUČCJ napsán k 82. setkání 7.10. 2023.
